Modlitba v básni z Karmelu :-)

Andělu strážnému

Anděle strážný srdce mého,

jenž záříš jako něžný svit

před trůnem Otce nebeského,

který ti káže za mnou jít,

ty kvůli mně jdeš touto zemí,

jsi přítel můj i bratr můj,

jenž útěchou i světlem je mi,

jen zůstaň, veď a osvěcuj !

Vedeš mě za ruku, vždyť vidíš,

jak ubohá a slabá jsem,

z cest něžně překážky mi sklidíš,

abych nepadla na kámen.

Neustále mě sladce vede

k pohledu do nebe tvůj hlas

a čím jsem menší vedle tebe,

tím z tebe proudí větší jas.

 

Ty, jenž pronikáš prostorami

rychleji nežli slunce svit

a víš, kde jsou mí milovaní,

zaleť je často navštívit.

Osuš jim oči perutěmi,

o Ježíši, jim píseň pěj,

o bolesti, jež v slast se mění,

a jméno mé jim zašeptej.

Chci, pokud bude život ve mně,

pro spásu hříšných bratří žít.

Nechceš se, anděle mé země,

o zápal se mnou rozdělit ?

Kéž svážeš nyní oběti mé

a chudobu mou kající

se svými dary líbeznými

a dáš je svaté Trojici.

Tobě buď království a sláva,

bohatství, jež má králů Král,

mně svatý Chléb, jenž život dává

a kříž, jenž pokladem se stal.

S Hostií, s křížem, dlaň v tvé dlani

pokojně jdu, kam Ježíš chce,

a v světle jeho kralování

mě čeká radost bez konce.

Básne sv. Terézie z Lisieux