NOVÝ SVĚT
Květiny obětujme, pohár k úlitbě nalijme,
nebesa roztrhněme a znovu tvořit spějme.
Síly když zármutku žíly lásky v nás napadnou,
s číšníkem spolu svod ten spláchneme.
Rúžovou vodou zjemníme karmín poháru vína,
ohnivým cukrem výplody kouře osladíme.
Jemné lyry, pěvče se chop, zahraj nám milostný song,
celou noc tancujme, zpívejme, v oslavě divocí buďme.
Jak prach, ó západní větře, stoupat nás nech k nebesúm,
ať v radostném Stvořitele zanícení volně plujeme.
A jestli mysl touží se vrátit, ač srdce křičí stúj,
je to spor, v němž pro lásku se osvobozujeme.
Však běda, ta slova a písně jsou v zemi této tak nicotné,
pojď, Hafézi, novou generaci teď vytvoříme.
Reklamy
moonica
White
Pridaj komentár